Univerzita Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně se 28. listopadu stala hostitelem networkingové akce zaměřené na rozvoj otevřené vědy a implementaci FAIR principů, jejímž iniciátorem je EOSC CZ. Událost se konala v unikátní budově univerzitní knihovny, jejíž autorkou je renomovaná architektka Eva Jiřičná. Atmosféra budovy tak podtrhla význam, který akademická obec přikládá inovaci a spolupráci v oblasti vědy.
Setkání zahájili ředitel knihovny Ondřej Fabián a manažer sekretariátu EOSC CZ Jiří Marek. V úvodní části byla představena iniciativa EOSC CZ a jejich aktivity zaměřené na vědce a výzkumná data. Diskuse se poté zaměřila na současné i budoucí výzvy otevřené vědy, zejména na implementaci FAIR principů do řízení výzkumných dat a podporu akademické obce na národní úrovni.
Velký důraz byl kladen na praktické ukázky a konkrétní příklady, jak lze FAIR principy efektivně využívat v každodenní vědecké praxi. Mezi účastníky z UTB nechyběli akademici, výzkumníci ani prorektor pro tvůrčí činnost Petr Humpolíček. Ten se aktivně zapojil do diskuse a upozornil na konkrétní problémy, které výzkumníci při práci s daty zažívají.
Součástí programu byla také prezentace Barbory Loskotové, která svým kolegům z UTB představila svoji roli při podpoře výzkumníků v oblasti správy dat. Její vystoupení vyzdvihlo význam metodické podpory, kontroly plánů správy dat (DMP) a vzdělávání vědců v oblasti datové správy. V rozhovoru pak přiblížila nejen její profesní cestu, ale i specifika její práce na Univerzitě Tomáše Bati.
O rozhovor jsme požádali také pana prorektora Humpolíčka, abychom představili dva pohledy na téma otevřené vědy a její implementace v akademickém prostředí, které se v mnoha ohledech doplňují a poukazují na důležitý význam spolupráce.
Principy otevřené vědy mají zásadní dopad na celou vědeckou komunitu a lze předpokládat, že pomohou ke zrychlení vědeckého pokroku. V mém oboru, který se věnuje interdisciplinárnímu výzkumu biomateriálů a studiu jejich vztahů se živými organismy, je sdílení dat nezbytné. Agregování dat z různých zdrojů umožňuje lépe pochopit složité interakce a zároveň naplňuje principy vědecké opakovatelnosti a porovnatelnosti. Sdílení dat může také snížit duplicitu výzkumu a efektivněji využívat veřejné zdroje.
Je potřeba vytvořit vstřícné institucionální prostředí, které bude vysvětlovat význam otevřených dat. Důležitá je infrastruktura, ale hlavně kultura otevřenosti. Bohužel mnozí vědci dnes vídají správu dat jen jako další administrativní zátěž. Toto je nutné změnit, aby otevřená věda mohla plnohodnotně fungovat.
„Je potřeba vytvořit vstřícné institucionální prostředí, které bude vysvětlovat význam otevřených dat. Důležitá je infrastruktura, ale hlavně kultura otevřenosti.“
Mezioborová spolupráce je zdrojem klíčových výsledků. Sdílení FAIR dat může usnadnit komunikaci mezi různými obory a překonávat bariéry, které by jinak zpomalovaly pokrok. V mém výzkumu, který se nachází na rozhraní biologie, materiálových věd a medicíny, je přístup k datům od kolegů z jiných oblastí naprosto zásadní.
Tato role je stále podceňována. Správa dat často zůstává na samotných vědcích, kteří na to nemají čas ani odborné znalosti. Je třeba tuto profesi rozvíjet a začlenit data stewardy jako plnohodnotné články vědeckých týmů.
Jedním slovem, velmi. Asi nemá cenu to moc rozvádět. Já osobně považuji tuto iniciativu za velmi důležitou nejen z hlediska tvorby institucionálního prostředí, ale velmi oceňuji i edukační roli, kterou realizujete.
„Je třeba tuto profesi rozvíjet a začlenit data stewardy jako plnohodnotné články vědeckých týmů.“
K roli data stewardky mě přivedlo oslovení ze strany ředitele knihovny a prorektora pro vědu a výzkum. Moje zaměření na otevřenou vědu pramení hlavně z projektu IKAROS, kde jsem se věnovala tématům Open Access a Open Science. Správa výzkumných dat mě zajímá, protože považuji tyto aktivity za klíčové.
Zatím jsem na UTB jedinou data stewardkou, což znamená, že spolupracuji napříč fakultami. Pomáhám vědcům s kontrolou plánů správy dat (DMP) nebo radím, jak sdílet a publikovat data. Pracuji také na osvětě ohledně FAIR principů, aby si vědci uvědomili, jaké výhody přináší systematická správa dat.
„Pomáhám vědcům s kontrolou plánů správy dat (DMP) nebo radím, jak sdílet a publikovat data.“
Hlavní výzvou je nedostatek personálu a zdrojů. Mnohé univerzity nemají dostatečné kapacity na pokrytí potřeb v této oblasti. Navíc chybí ucelené školení a metodika, která by nové data stewardy připravila na specifické výzvy, se kterými se budou setkávat.
Ano, například jsem pomohla týmu z Fakulty aplikované informatiky s přípravou DMP pro jejich projekt v rámci Horizon Europe. Díky jasně definovanému plánu správy dat získali lepší hodnocení žádosti a snáze nastavili procesy pro sdílení dat s ostatními výzkumníky.
Největší motivací je pro mě vidět konkrétní výsledky, kdy moje práce usnadní vědcům jejich aktivity a zároveň pomáhá zvyšovat kvalitu vědeckých výstupů. Věřím, že otevřená věda má budoucnost, a chci být součástí jejího rozvoje.
„Největší motivací je pro mě vidět konkrétní výsledky, kdy moje práce usnadní vědcům jejich aktivity a zároveň pomáhá zvyšovat kvalitu vědeckých výstupů.“
Networkingová akce ve Zlíně ukázala, jak důležitou roli hraje otevřená věda v současném akademickém prostředí. Rozhovory s Petrem Humpolíčkem a Barborou Loskotovou zdůraznily potřebu spolupráce mezi vědci, institucemi a odborníky na správu dat. V rámci české vědecké komunity se otevírá stále více prostoru pro implementaci FAIR principů a rozvoj datových profesionálů, jako jsou data stewardi. Tato setkání nejen posilují povědomí o otevřené vědě, ale také inspirují k jejímu širšímu přijetí.
prorektor pro tvůrčí činnost, se specializuje na výzkum biomateriálů, buněčné biologie a genetiky, s důrazem na testování biokompatibility a přípravu biomimetických materiálů, zejména s využitím vodivých polymerů. Věnuje se simulaci in vivo podmínek pro in vitro experimenty a vývoji alternativních metod testování biokompatibility. V rámci projektu SurfToGreen v programu Horizon Europe se podílí na vývoji biologických povrchově aktivních látek pro průmyslové aplikace.
působí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně jako informační pracovník knihovny, kde se zaměřuje na podporu otevřeného přístupu k vědeckým informacím. Věnuje se vyhledávání odborných zdrojů, tvorbě datových plánů a metodik, a poskytuje konzultace a školení v oblasti správy výzkumných dat. Má zkušenosti s vedením projektů, jako je strategické nastavení otevřeného přístupu v rámci projektu IKAROS.
Foto: Lucie Skřičková
Sara Coppini, data stewardka na Univerzitě v Boloni, propojuje své vzdělání ve filozofii, digitálních humanitních vědách a IT s výzkumným prostředím. V rozhovoru sdílí své zkušenosti s propagací otevřené vědy, motivujícími úspěchy i smyslem sdílení vědeckých výsledků pro zlepšení světa.
V pátek 11. října proběhl třetí networking EOSC CZ na Technické univerzitě v Liberci s cílem podpořit spolupráci s vědci a univerzitou v oblasti otevřené vědy. Diskuze se zaměřila na sdílení osvědčených postupů, správy dat a nabídku služeb iniciativy EOSC CZ.
