Rozhovor s Luďkem Matyskou, zástupce mandátní organizace EOSC pro Českou republiku

Můžete popsat úlohu sítě CESNET pro sdružení EOSC?

CESNET začínal jako národní poskytovatel sítě pro výzkum a vzdělávání a nyní poskytuje výpočetní prostředí i služby ukládání dat. Na zřízení EOSC jsme se podíleli od počátku prostřednictvím naší účasti v projektu Elixir společně s Masarykovou univerzitou v rámci národní velké výzkumné e-infrastruktury e-INFRA CZ, kterou koordinuje CESNET. Superpočítačové centrum IT4Innovations a centrum CERIT-SC Masarykovy univerzity, které jsou rovněž součástí e-INFRA CZ, jsou plnohodnotnými členy EOSC-A, přičemž CESNET je pověřenou organizací EOSC-A a podporuje je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Snažíme se být v EOSC-A přiměřeně aktivní a předpokládáme, že v druhé polovině roku 2023 se bude naše aktivita zvyšovat díky novému projektu financovanému MŠMT.

Existují nějaké další motivace, které vás vedly k členství v EOSC-A?

CESNET se podílel na několika projektech EU a se sdružením EOSC-A sdílí hlavní cíl, jímž je poskytnout všem evropským občanům, a zejména výzkumným pracovníkům, lepší přístup k datům a ke způsobu jejich zpracování a analýzy. Bylo pro nás přirozené stát se součástí této mezinárodní iniciativy.

Jak je systém EOSC začleněn do celkové strategie sítě CESNET?

CESNET a Masarykova univerzita pod záštitou MŠMT, které je zodpovědné za provoz velkých výzkumných infrastruktur, začaly připravovat prostředí pro realizaci EOSC v roce 2020. CESNET byl poté vybrán jako pověřená organizace EOSC-A, ale pro pochopení dopadu a postavení EOSC v zemi jsou stejně důležité i MŠMT a e-INFRA CZ. V roce 2020 bylo také na základě ministerstvem schváleného dokumentu Architektura implementace EOSC v ČR dohodnuto, že první financovaný projekt nastaví prostředí pro implementaci EOSC. Tento projekt koordinuje Masarykova univerzita a jeho rozpočet do roku 2028 činí 20 milionů eur.

Jak se vám daří zapojit další zúčastněné strany?

CESNET povede klíčový národní projekt (v současné době se připravuje) na zavedení stěžejních prvků architektury EOSC v České republice, na který je do roku 2028 vyčleněno přibližně 50 milionů eur. Bude mít velký dopad na CESNET coby koordinátora e-INFRA CZ a bude určovat způsob poskytování jeho služeb. Činnosti financované z tohoto projektu bude koordinovat CESNET s pomocí ostatních členů e-INFRA CZ. Celkem se předpokládá přímá účast 10 až 15 partnerů včetně vysokých škol a ústavů Akademie věd ČR. Účast všech členů e-INFRA CZ zajistí soulad s národní e-infrastrukturou a její strategií.

Už v roce 2020 jsme vytvořili čtyři průřezové pracovní skupiny (PS) pro architekturu, služby, metadata a interoperabilitu i pro lidské zdroje a školení a vzdělávání. Existuje dalších šest oborových pracovních skupin pro životní prostředí, vědy o materiálech, vědy o živé přírodě a medicínu nebo fyziku a dvě zvláštní pracovní skupiny pro zpracování citlivých dat (nejen lékařských) a umělou inteligenci jako průřezové zájmy pro data. Účast v pracovních skupinách je otevřená všem výzkumným pracovníkům. Sdružení CESNET a Masarykova univerzita vedly práci na koordinaci pracovních skupin, zejména průřezových pracovních skupin, a na vzájemné spolupráci mezi nimi.

e-INFRA CZ (zejména CESNET a Masarykova univerzita) koordinuje spolupráci se zúčastněnými stranami (včetně výzkumných pracovníků, ministerstev a financujících agentur) na tématech více zaměřených na politiku. Český EOSC NTE byl v tomto ohledu velmi reprezentativní a ukázal, že pokrýváme celou krajinu v zemi. Díky důrazu, který klademe na práci s daty, u nichž se všichni shodují, že jsou tím důležitým, co si zaslouží pozornost a vyhrazené financování, se nám podařilo udržet všechny relevantní zúčastněné strany v kontaktu. Pomáhat výzkumným pracovníkům pracovat s daty prostřednictvím konkrétních aktivit přispívá ke zkvalitnění jejich práce, a proto s námi rádi spolupracují. Výzkumníci vidí, že je to pro ně přínosné, a ne další zátěž.

Má CESNET nějakou konkrétní aktivitu, která by zapojila komunitu, aby například poskytla zpětnou vazbu o MAR nebo SRIA?

V současné době se tato problematika řeší pouze prostřednictvím pracovních skupin. Z obsahového hlediska by mělo smysl se těmito tématy zabývat, ale výzkumní pracovníci obvykle nejsou příliš ochotni diskutovat o politikách. Naše zkušenosti ukazují, že pro udržení angažovanosti výzkumných pracovníků je lepší zaměřit se na obsah a skutečné provádění politik. Národní politiky obvykle vytváří MŠMT, někdy s podporou Národní technické knihovny (NTK). NTK je přímo řízena MŠMT a slouží jako faktický koordinátor otevřené vědy v zemi a aktivně prosazuje otevřený přístup. e-INFRA CZ a NTK spolupracují v oblastech společného zájmu, jako jsou EOSC a FAIR data.

Ministr předsedá národní Radě pro výzkum, vývoj a inovace, poměrně mocnému orgánu, který rozhoduje mimo jiné o financování Akademie věd ČR a vysokých škol. Současná situace se státním rozpočtem doporučuje nezahajovat diskusi o národní politice otevřené vědy hned teď, ale bavíme se o tom, jak by tento proces měl probíhat. Sekretariát EOSC CZ připraví bílou knihu o udržitelnosti (včetně připomínek k potřebným politikám) implementace EOSC, která je naplánována na rok 2025, do kdy by mělo dojít k dohodě o národní politice otevřených výzkumných dat.

Pro vládní data (včetně dat obcí) již existuje národní politika otevřených dat, jejímž cílem je zpřístupnit data komunitě a společnosti jako celku, ale nevztahuje se na vědecká data. Plánujeme sladit aktivity v oblasti otevřených dat s tématy otevřené vědy zaměřené na výzkum, protože se jasně překrývají.

Jaký je váš názor na implementaci EOSC v České republice?

V České republice je hlavní důraz kladen na obsah, tedy na data. S pomocí ministerstva jsme postupovali zdola nahoru a zapojili všechny zainteresované osoby v celé zemi. Po zvýšení informovanosti proběhly diskuse s těmi, kteří projevili zájem. Velmi důležité bylo, že ministerstvo projevilo plné nasazení a že vláda souhlasila s vyčleněním značných finančních prostředků (přibližně 120 milionů eur) na realizaci EOSC. Rozhodli jsme se soustředit financování na malý počet velkých projektů, abychom prosadili realizaci na základě dohodnuté architektury. Tento druh „akčního plánu“ kompenzuje absenci národní politiky otevřené vědy.

Dobré sladění ministerstva a výzkumné komunity je rozhodně jednou ze silných stránek našeho přístupu spolu s dobrou spoluprací mezi ministerstvem a e-INFRA CZ. V pracovních skupinách jsou velmi aktivní i další významní partneři jako Univerzita Karlova, několik ústavů Akademie věd ČR a Univerzita Palackého v Olomouci.

Zatímco zpočátku probíhala veškerá příprava bez explicitní externí finanční podpory, v současné době začíná Sekretariát EOSC CZ poskytovat koordinační podporu pracovním skupinám a dalším činnostem potřebným pro řádnou přípravu dalších fází implementace EOSC v České republice. Sekretariát také zpracovává informace ze zapojení zainteresovaných stran a sdílí je s českými zástupci v řídicím výboru EOSC, CESNET nebo MŠMT.

Můžete jmenovat nějakou osobu, která se obzvláště zasloužila o rozvoj EOSC nebo otevřené vědy v České republice? Kromě sebe, samozřejmě!

Lukáš Levák z ministerstva, vedoucí oddělení zodpovědného za výzkumné infrastruktury a EOSC v ČR, byl u toho celou dobu a zaslouží si veškeré uznání. Zásadní roli sehrál také Jan Hrušák, bývalý předseda ESFRI a zvláštní vyslanec ministerstva pro ESFRI, protože měl vhled do počátečního dialogu a příprav. Pavel Doleček, který působil jako náměstek ministra MŠMT pro výzkum a vysoké školy a nyní je prorektorem Univerzity Karlovy, byl během přípravy implementace EOSC nesmírně pozitivní a podporoval ji, ve své podpoře pokračuje i ze své současné pozice.

Jaká je vaše vize a očekávání pro období po skončení současného programu Horizont Evropa v roce 2027?

Nemám jasnou vizi pro EOSC po roce 2027, ale doufám, že do té doby se většina současných plánů stane standardní výzkumnou praxí, financovanou prostřednictvím standardních výzkumných výzev. To neznamená, že před EOSC nebudou žádné nové výzvy: stále se budeme muset posouvat vpřed, protože se jedná o proces, tedy ne pouze o cíl, kterého bude nakonec dosaženo. Abychom zemi připravili na realizaci EOSC za současné situace, zaměříme se na všechny aspekty související s daty až po jejich analýzu: vytváření, ukládání, zpracování a sdílení.

Jednou z nesmírně náročných součástí otevřené vědy je hodnocení a posuzování výzkumu. Bez změny způsobu hodnocení a posuzování výzkumných pracovníků a institucí nebude otevřená věda úspěšná. Správa FAIR dat je spojena s dodatečnými náklady a pokud výzkumní pracovníci nevidí žádné pobídky anebo vnímají, že při hodnocení výzkumu nikoho nezajímají jejich datové sady či přijetí postupů Open Science a že jediné, na čem záleží, je publikování v non-open časopisech s vysokým impaktem, ztratí o EOSC a Open Science zájem.

Nemyslím si, že se otevřená věda stane v příštích pěti letech jediným standardem pro vědeckou činnost. Po roce 2027 nás čeká spousta práce, i když do té doby se alespoň některé z klíčových bodů, kterými se zabýváme nyní, stanou součástí osvědčených postupů. Do té doby budeme lépe chápat, které části EOSC vyžadují dlouhodobý závazek a co je akceptováno vědeckou komunitou.

Už jsme se poučili, že důležitá je dlouhodobá předvídatelnost, což nás přivádí zpět k zadávání veřejných zakázek na EOSC Core: bylo by dobré, aby výzkumní pracovníci viděli, že EK spoléhá na řešení vytvořená organizacemi v ekosystému EOSC, z nichž mnohé financuje sama EK, a ne aby přenášela odpovědnost za provoz služeb na komerční společnosti, které se na nich nikdy přímo nepodílely. Výzkumní pracovníci budou mít pocit, že se o ně nemusí starat, takže budou pokračovat ve své obvyklé činnosti a na EOSC zapomenou.

EK nedávno zavedla koncept „uzlů“, kdy centrální uzel EOSC EU sdružuje národní uzly. Máte na to nějaký názor?

Nejsem si zcela jist, zda současná diskuse o uzlu EOSC EU a národních uzlech je skutečně tou nejlepší variantou, protože to, o co se snažíme na národní úrovni, je postavit instituce jako CESNET a Masarykova univerzita do role dohlížející, koordinující, ale zdůrazňující, že EOSC nikdy nemůžeme realizovat sami, že vždy budeme potřebovat zapojení dalších. Tento pohled na sdílenou odpovědnost je vlastně základem rozdělení vedení projektu mezi Masarykovou univerzitou a CESNET: jde o kolektivní úsilí, takže instituce se musí zapojit a ne sedět a jen čekat na výsledek.

Formální struktury mohou způsobit, že se výzkumní pracovníci neangažují. Opravdu tlačíme na přímé zapojení výzkumných pracovníků, aby pochopili, že EOSC je něco, co se neobejde bez jejich zapojení a angažovanosti. Měli bychom se vyvarovat toho, aby se EOSC stalo jen tržištěm, které někdo zřídil, aby výzkumné pracovníky udržel v angažovanosti.

Jaké jsou podle vás hlavní výzvy, kterým EOSC čelí?

Nyní je hlavní výzvou udržet věci pohromadě a zabránit rozchodu. V tomto ohledu bude klíčové rozhodnutí Evropské komise o veřejné zakázce EOSC. Bude velmi záležet na tom, kdo zakázku získá – budou to organizace, které již známe, nebo noví poskytovatelé služeb? Bude pro nás jednodušší, pokud to budou lidé nebo organizace, se kterými jsme již dříve spolupracovali, zejména na technické úrovni. Přivést další osoby s odlišným přístupem k EOSC by mohlo situaci dramaticky změnit. Pokud zakázku získá někdo s odlišným přístupem k současnému vývoji v členských státech EU, v EOSC Future nebo v klastrových projektech, může to oslabit naši pozici, protože to bude interpretováno tak, že současní aktéři už nejsou důvěryhodní a sníží to zájem veřejných výzkumných pracovníků o EOSC. Jednou z hlavních myšlenek, které se snažíme v České republice předat, je, že EOSC není něco, co přichází zvenčí, ale něco, co děláte vy. Spoléhat se ve velké míře na komerční poskytovatele služeb této vizi neodpovídá. Může to také vést k určité nepředvídatelnosti samotných služeb a jejich nákladů, protože společnosti mohou z komerčních důvodů velmi rychle měnit své plány, a to ztěžuje dobré finanční plánování.

Další výzvou je, jak udržet zapojení zúčastněných stran na národní úrovni. V České republice budeme sledovat vývoj politiky na evropské úrovni, ale i nadále se zaměříme na implementaci.