Rozhovor s data stewardkou Sarou Coppini: „Neexistuje jen jeden správný způsob, jak spravovat data. Měli bychom si navzájem pomáhat a sdílet osvědčené postupy.“

Můžeš nám povědět víc o svém vzdělání? Studovala jsi filozofii, digitální humanitní vědy a IT. Věděla jsi od začátku, že bys mohla směřovat k pozici data stewardky?

Na začátku své kariéry jsem netušila, že se vydám směrem datové stewardky nebo správy výzkumných dat. Věděla jsem však, že chci propojit různé disciplíny a vzít si to nejlepší, co každá z nich nabízí. Když jsem začala studovat IT pro kulturní dědictví, mým cílem bylo využít IT nástroje k lepšímu zpřístupnění a pochopení kulturního dědictví. Tento interdisciplinární přístup mi dneska hodně pomáhá. Často pracuji s vědci z různých oborů, a i základní znalost jejich oboru mi umožňuje najít společný jazyk, když diskutujeme o správě dat a konkrétních datech, se kterými pracují.

Měla jsi nějakou vysněnou práci, nebo je tvoje současná role tou vysněnou?

Vždycky jsem si představovala, že budu pracovat ve výzkumném prostředí. Chtěla jsem se dívat na výzkum z různých úhlů pohledu a dělat smysluplnou práci. Moje pozice je na pomezí technické, administrativní a výzkumné oblasti. V současnosti zkoumám typy dat, která jsou v rámci univerzity reprodukovatelná, a hlavní strategie podpory, které můžeme vědcům nabídnout. Spolu s kolegy neustále hledáme způsoby, jak začlenit správu dat jako nedílnou součást výzkumného prostředí a zároveň zlepšit podporu, kterou poskytujeme.

Jaká je tvoje konkrétní role jako datové stewardky na univerzitě?

Vědci se na nás nejčastěji obracejí s dotazy, jak spravovat svá data v souladu s požadavky evropských projektů. Kromě toho organizujeme akce a webináře zaměřené na správu dat. Na univerzitě v Boloni působím od roku 2022 a tehdy bylo zřejmé, že vědecká komunita často ani neví, kdo jsme a co děláme. Univerzita v Boloni je obrovská, takže dostat se do povědomí lidí je docela oříšek.

V běžném provozu řešíme například otázky týkající se ukládání dat, strategie jejich validace nebo právní a etické záležitosti včetně problematiky duševního vlastnictví – na tyto oblasti spolupracujeme s příslušnými specializovanými odděleními. Stručně řečeno, snažíme se poskytovat vědcům podporu ve všech fázích životního cyklu výzkumných dat.

Zmínila jsi, že dostat do povědomí lidí existenci data stewardů je náročné. Přesto, vidíš za poslední dva roky své práce na univerzitě nějaké změny? Můžeš se podělit o konkrétní úspěchy?

​Posun k lepšímu je vidět každým dnem. Zpočátku jsme my oslovovali vědce zapojené od projektů Horizon Europe kvůli požadavkům na otevřenou vědu, ale dnes se na nás už vědci obrací sami. Každý den dostáváme jeden až dva dotazy spojené se správou dat. Jsme na univerzitě víc vidět.

Ráda bych se podělila o dva úspěchy. Po nedávné akci k otevřené vědě se na mě obrátili vědci s velmi pokročilými dotazy, jak vylepšit správu svých výzkumných dat. Bylo to příjemné překvapení.

Skvělý byl také kurz pro doktorandy na téma otevřené vědy a správy výzkumných dat. Účast byla mnohem vyšší než před rokem, studenti byli aktivní a informovali nás, že se snaží šířit dobrou praxi otevřené vědy mezi svými školiteli. Je to krásný příklad probíhající změny „zdola.“ ​​​

Jak univerzita podporuje rozvoj dovedností v oblasti správy dat?

Vedení univerzity si velmi dobře uvědomuje význam profesionální role data stewardů. Když jsem nastoupila jako data stewardka absolvovala jsem rozsáhlé školení zaměřené na správu dat a otevřenou vědu. Dostala jsem k dispozici vzdělávací materiály a podporu i od dalších evropských institucí.

Kromě individuálního školení jsme s kolegy zahájili výzkum role datových stewardů a správy dat s cílem zlepšit uznání naší práce. Pokud vím, univerzita momentálně neškolí nové data stewardy ani nepřijímá další pracovníky, ale jedním z příkladů, jak o sobě dáváme vědět, je projekt „FAIR Champions,“ do něhož zapojujeme vědce z oblasti otevřené vědy, aby podporovali své kolegy. Tento projekt vznikl z naší iniciativy a univerzita ho plně podpořila.

Kde bereš inspiraci ve své práci?

Inspirují mě i malé změny. Líbí se mi představa, že politika správy a sdílení dat může zlepšit výzkumné postupy a zvýšit viditelnost vědeckého výzkumu. Dodává to mé práci smysl a hodnotu.

Inspiraci čerpám také z interakce s ostatními data stewardy na mezinárodní úrovni. Vidět, jak lidé přistupují ke stejné roli různými způsoby, které jsou ale všechny správné, je neuvěřitelně motivující. Vytváří to pocit komunity a společného cíle. Ve správě dat neexistuje jediný správný způsob, takže sdílení přístupů je velmi důležité.

Co bys řekla někomu, kdo váhá sdílet svá data?

Když má někdo oprávněné důvody, proč data nesdílet, například kvůli ochraně soukromí nebo citlivosti informací, pak je to naprosto pochopitelné. Když někdo jen pochybuje, obvykle se snažím zdůraznit přínosy sdílení dat.

Ráda uvádím příklad protokolu „http“, který byl původně vytvořený pro interní komunikaci v CERNu, ale po svém zveřejnění, se stal základem internetu a úplně proměnil výzkum i celou společnost. Dokonce i sdílení negativních výsledků má svou hodnotu – všechno je svým způsobem informace, která může budoucím vědcům ušetřit čas i peníze. Podle mě je důležité, aby věda byla globální a její výsledky měly pozitivní vliv na společnost. Když je vaším hlavním cílem zlepšení podmínek života na této planetě, osobní ambice jdou stranou.

Výzkum by měl zlepšovat svět, a toho dosáhneme jen kulturní změnou, která zahrne i to, jakým způsobem se vědecké výsledky hodnotí. Současný systém upřednostňuje publikace, ale proč se víc nezaměřit na globální přínosy, transparentnost a důvěru.

Co funguje nejlépe při vzdělávání o správě dat – online nebo prezenční forma?

O tom s kolegy často diskutujeme. Online formáty jsou praktické, ale postrádají interaktivitu a zapojení, které přináší osobní setkání. Nejefektivnější jsou praktické aktivity, ať už online, nebo osobně, kde si lidé mohou osahat konkrétní postupy. Například workshop pro doktorandy k data management plánům (DMP) měl obrovský úspěch díky tomu, že jsme studenty krok za krokem provedli šablonou DMP. Bylo to anonymní a používali jsme interaktivní nástroje, které studenty bavily. Je dobré mít někoho, kdo vám ukáže cestu.

Je něco, co bys ráda ještě zdůraznila?

Chtěla bych říct, že i když nás, data stewardy, univerzita podporuje, není snadné získat uznání od celé komunity. Alespoň v Itálii jsme stále ve fázi definování naší profesní role. Ráda bych, aby se data stewardi stali integrální součástí výzkumné komunity, vzájemně si pomáhali a sdíleli mezi sebou osvědčené postupy.