Jan Hrušák: Díky EOSC může Česko ovlivnit, jak bude vypadat věda v celé Evropě

Jak si Česko aktuálně stojí v rámci EOSC – nejen z hlediska formálního členství, ale i skutečného zapojení výzkumné komunity?

Česká republika nejenže formálně podporuje iniciativu EOSC, ale také aktivně spolupracuje na její implementaci prostřednictvím přímého zapojení do řídicích struktur EOSC, do EOSC Asociace (EOSC-A) a jejích těles, popř. zapojení výzkumné komunity do konkrétních projektů. Já zastupuji Českou republiku v řídicím výboru EOSC, jehož jsem i místopředsedou a podílím se spolu s dalšími českými kolegy na práci několika souvisejících skupin zabývajících se tvorbou policy konceptů a principů pro budoucí řízení a financování EOSC. Dalším významným zastoupením je členství v EOSC Asociaci, která sdružuje hlavní evropské vědecké komunity a další relevantní entity. Česko je zastoupeno v EOSC-A prostřednictvím organizací CESNET, Masarykovy univerzity (CERIT-SC) a VŠB – Technické univerzity Ostrava (IT4Innovations), které tvoří konsorcium e-INFRA CZ a Ústavem fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. CESNET byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pověřen jako národní pověřená (mandated) organizace pro EOSC. Další zástupce máme prostřednictvím členství infrastruktur v EOSC-A a jejích pracovních skupinách. I zde se Češi podílí na formování technických standardů a politik.

Česko má tedy jak nástroje, tak i lidi, kteří dokáží ovlivnit směr EOSC a aktivně se zapojuje do evropské debaty jako rovnocenný partner a spolutvůrce pravidel hry. Z tohoto pohledu je nápomocné, že máme silnou národní EOSC strategii, dobře rozvinutou e-infrastrukturu (e-INFRA CZ) a rostoucí komunitu, která se věnuje správě dat a otevřené vědě. Klíčovou roli zde hraje projekt EOSC-CZ, financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský s rozpočtem téměř 445 milionů Kč na období 2023–2028, který má za cíl vybudovat národní infrastrukturu pro správu, sdílení a dlouhodobé uchovávání výzkumných dat v souladu s FAIR (Findable, Accessible, Interoperable, Reusable) principy. EOSC-CZ vytváří vertikálně i horizontálně propojený ekosystém, v rámci kterého, se tvoří jak průřezové, tak tematické skupiny zaměřené na specifické vědní obory otevřené všem výzkumníkům z českých institucí. V Koordinační radě EOSC propojujeme všechny relevantní hráče s cílem dosáhnout konsenzu ohledně návrhu a vývoje silného národního EOSC „nodu“ v Česku, který je připraven na mezinárodní napojení. Tímto způsobem se Česko nejen přispívá k rozvoji otevřené vědy v Evropě, ale i viditelně posiluje svou konkurenceschopnost v mezinárodním výzkumném prostoru a vytváří předpoklady pro excelentní výzkum.

V čem vidíte největší přínos EOSC pro český výzkum a vědecké infrastruktury? A co je podle Vás největší výzva?

EOSC umožňuje výzkumníkům napříč Evropou přístup k velkému množství dat a výpočetních zdrojů a je klíčovým nástrojem k implementaci otevřené vědy a změny paradigmatu pojetí výzkumu a inovací. Klíčem přitom je, aby EOSC byl vnímán jako integrální součást infrastruktury podporující vědeckou práci, a aby se sdíleni dat stalo nástrojem zvyšujícím kvalitu a efektivitu vědy, otvírající nové možnosti vědeckého bádání a podporující inovační ekonomiku. Některé vědecké komunity a výzkumné infrastruktury jsou přímo napojeny na tematické pracovní skupiny EOSC-CZ a implementují FAIR principy do výzkumné praxe, tj. vytváří prostor pro sladění potřeb i technických řešení i napříč obory. Česká vědecká komunita tak získává přístup k otevřeným datovým sadám a možnost snadněji navazovat mezinárodní spolupráci. EOSC dává českým vědcům možnost být součástí širšího ekosystému a využívat nejlepší evropské nástroje, služby a standardy.

Největší výzvou ale stále zůstává kultura otevřenosti, koordinace napříč institucemi a dlouhodobá udržitelnost systému. Sdílení dat a otevřená věda nejsou v Česku stále ještě běžnou praxí a vědci mají obavy o duševní vlastnictví, zneužití dat nebo neochotu měnit pracovní postupy. I když jsou výhody otevřeného přístupu k vědeckým datům nesporné, osvěta a věcné argumentace jsou nezbytné. Přitom je jasné, že EOSC usnadňuje publikování dat, metod i výsledků výzkumu, posiluje transparentnost a opakovatelnost vědeckých studií, a např. i pomáhá k přístupu k projektům jiných poskytovatelů grantů (např. Horizon Europe). Díky EOSC-CZ se rozvíjejí domácí služby pro práci s daty a buduje se infrastruktura pro dlouhodobé uchovávání dat včetně nástrojů pro jejich anotaci a zpřístupnění v souladu s principy FAIR. EOSC-CZ také podporuje vědce při správě výzkumných dat a posouvá český výzkum směrem k vyšší efektivitě, transparentnosti a mezinárodní konkurenceschopnosti.

Je Česko v evropské debatě kolem sdílení vědeckých dat dostatečně slyšet? Máme reálnou šanci ovlivňovat směr, kterým se EOSC ubírá?

Na národní úrovni koordinuje Ministerstvo školství EOSC policy a její návaznosti na Evropskou agendu. Česko aktivně zasahuje do evropské debaty a v mnoha směrech ji jako rovnocenný partner formuje a spoluvytváří. Máme silně rozvinutou národní EOSC strategii, kterou se snažíme implementovat na Evropské úrovni, eliminovat případné bariéry, a vytvářet synergie jak na úrovni formování politik a technických standardů, tak i na úrovni implementace správy a interoperability dat, nebo jejich zahrnutí do výzkumné podpory. V tomto smyslu je český přístup, tj. projekt EOSC-CZ s důrazem na spolupráci mezi všemi aktéry, univerzitami, výzkumnými ústavy, infrastrukturami, IT centry a knihovnami, nejen plně kompatibilní s cíli EOSC v EU, ale je vnímán jako silný národní nástroj, který buduje v Česku silné zázemí pro podporu vědecké komunity. Projekt EOSC-CZ, který jsme koncipovali tak, aby spoluvytvářel české prostředí je přitom vnímán jako příklad dobré praxe a mnohé členské země se jím inspirují. To dává Česku silnou pozici v debatách okolo implementace EOSC i v kontextu budoucí struktury, řízení, a financování EOSC federace, která se postupně rozvíjí. I na této úrovni jsme viditelní. Jedná se nejen o doménu vědní politiky, ale řada českých odborníků se zapojuje do tvorby konkrétních technických řešení ať již prostřednictvím zapojení do evropských projektů v rámci EOSC (např. EOSC Future, EOSC Focus apod.), nebo přímé účasti v budování prvního tzv. EOSC EU nodu, kam přináší českou perspektivu a promítají ji do tvorby konkrétních pravidel – např. pro správu dat, metadat, bezpečnosti nebo přístupových práv.

Co konkrétně mohou výzkumné infrastruktury v Česku udělat, aby nebyly jen „uživateli EOSC“, ale i jeho aktivními tvůrci?  

Výzkumné infrastruktury mohou prostřednictvím zapojení do EOSC platforem pracovat napříč obory a propojovat se nejen s institucemi ale i rozšiřovat své uživatelské zázemí. Proto patří i v Česku výzkumné infrastruktury mezi aktivní tvůrce EOSC. Propojují vědecké komunity napříč sektory a tím, že nabízejí své služby do evropského katalogu, se zapojují do tvorby standardů. Také rozvíjí pilotní projekty, školí uživatele a aktivně komunikují své přínosy. Služby výzkumných infrastruktur v Česku povětšinou již nyní splňují obecné EOSC standardy a principy FAIR a jsou technicky interoperabilní s EOSC. Přitom se nejedná pouze o cloudové služby CERIT-SC, výpočetní kapacity IT4Innovations, nebo institucionální repozitáře výzkumných dat, ale většina infrastruktur se tematicky organizuje v rámci EOSC-CZ, pilotuje projekty, které demonstrují praktický přínos EOSC v konkrétním výzkumu (např. biomedicína, klimatologie, AI), popř. v rámci ESFRI clusterů vytváří tematické datové platformy, virtuální výzkumná prostředí (VRE) nebo komunitní služby pro široké spektrum uživatelů i mimo Česko.

Jak se podle Vás daří propojit české aktivity v rámci EOSC s prací v ESFRI? Může být tato vazba strategickou výhodou pro Česko?

Propojení EOSC a ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures) je klíčové pro efektivní fungování celého výzkumného ekosystému. EOSC a výzkumné infrastruktury mají mnoho společného, a to vedlo k vytvoření analogické řídicí struktury, tj. EOSC řídícího výboru a projektuje se i do dalších koncepčních řešení. V rámci ESFRI jsme si toho vědomi, a proto jsme vytvořili ESFRI – EOSC Task Force, abychom umožnili efektivně a přirozeně přenášet, zkušenosti z prostředí ESFRI výzkumných infrastruktur do oblasti správy dat. Dále si v ESFRI – EOSC Task Force klademe za cíl zviditelnění klíčové role národních a evropských výzkumných infrastruktur jako certifikovaných tvůrců kvalitních výzkumných dat a výzkumné infrastruktury se tím stávají jedním z klíčových pilířů EOSC. Česko má v tomto směru velký potenciál a zcela jistě i strategickou výhodu. Na národní úrovni již funguje propojení výzkumných infrastruktur a EOSC velmi dobře, máme konsistentní strategii v této oblasti, a umíme ji úspěšné propagovat na Evropskou úroveň (ESFRI, EOSC SB, EOSC-A, EOSC EU node, atd.).

Existují v zahraničí inspirativní přístupy nebo modely zapojení do EOSC, které by mohly být užitečné i pro české prostředí?

V Evropě se formují velmi zajímavé národní modely zapojení do EOSC, a i když Česko patří k průkopníkům v implementaci EOSC, tak jistě existují modely, které bychom mohli částečně převzít nebo se jimi inspirovat. Původní naše inspirace pocházela z Rakouska, kde se vytvořila silná datová politika a centrální koordinace, nicméně v Česku jsme se posunuli prostřednictvím centrálního financování mnohem dále. Inspirací jistě může být nizozemská národní e-infrastruktura SURF hrající klíčovou roli v otevřené vědě, která je obdobně jako v Česku, integrována do národního programu Open Science NL, který sdružuje akademiky, knihovny, IT služby i financující instituce. Tento program obdobně jako EOSC-CZ je charakteristický silnou koordinaci mezi ministerstvy a provazbou na výzkumné instituce a vědecké komunity. Další inspirací zejména z hlediska udržitelnosti by pro Česko mohl být Německý modulární přístup a federace služeb, tj. iniciativa „Nationale Forschungsdateninfrastruktur“ (NFDI), která vytváří a nabízí datové sítě po oborech, přičemž každá z nich má vlastní správu, ale spolupracují na standardech. NFDI takto propojuje komunitní bottom-up přístup s top-down standardizací a napojením s EOSC v Evropě obdobně jako EOSC-CZ, ale současně vytváří udržitelné modely fungování. Nelze postihnout diverzitu jednotlivých řešení, ale je zřejmé, že český přístup je hodně pokročilý a má potenciál ovlivnit architekturu a fungování Evropské EOSC Federace, která se právě tvoří.