Rozbíjíme stereotypní představy o datech, říká koordinátorka Open Science Marika Hrubá

Kdo další tvoří Open Science Core tým?

Tým má svého manažera, kterým je Jiří Marek. Michal Růžička je specialista na Open FAIR data a Miroslav Bartošek zase původním leaderem myšlenky Open Science na Masarykově univerzitě. Od začátku projektu vznikala také síť Open Science metodiků, tedy převážně lidí z knihoven MU a vznikl i poradní výbor z řad akademiků.

Pomáhá Ti vystudované knihovnictví na současné pozici?

Vždycky mě to táhlo k humanitním vědám a knížkám. Na knihovnictví je úžasné, že součástí studia je také informační věda, která i humanitně orientovaného člověka propojí s IT prostředím, což zpětně nesmírně oceňuji, protože jsem se octla na Ústavu výpočetní techniky (ÚVT) a prolínání humanitních a technických oborů se ukazuje jako obrovský benefit.

V čem konkrétně spočívá Tvoje pozice Open Science koordinátorky?

Vedu skupinu Open Science metodiků, zajišťuji centrální podporu v oblasti Open Science pro celou univerzitu, organizuji pravidelná školení a každoročně pořádáme Open Science workshop. Moje primární snaha je, aby vědkyně a vědci měli se správou svých dat co nejméně práce.

Jak zjišťujete potřeby vědecké komunity v Open Science?

Nedávno na Masarykově univerzitě proběhla „Analýza datového potenciálu na MU,“ kde jsme se snažili zmapovat datově produktivní pracoviště, kde by vědci mohli potřebovat intenzivnější podporu formou např. velkokapacitních úložišť, specifických formátů dat apod. Teď nás čeká, v rámci univerzity, vytvoření datové strategie, kde chceme mimo jiné zohlednit specifika STM a humanitních oborů. Doufáme, že by se z toho mohla stát analogie pro národní prostředí a iniciativu European Open Science Cloud (EOSC).

Jak se na snahy Open Science dívá vědecká komunita?

Vnímají to často jako administrativní zátěž ze strany poskytovatelů dotací. Snažíme se to vysvětlovat tak, že se jedná o standard moderní a odpovědné vědecké práce a zároveň vytvářet takové podmínky a prostředí, aby to vědkyně a vědci jako zátěž nevnímali.

Máte nějakou zpětnou vazbu?

Za poslední roky velmi pozitivní, protože, po domluvě, konzultujeme a pomáháme psát sekce Open Science ve studiích proveditelnosti a tyto sekce často mívají plný počet bodů. Vědkyně a vědci to potom vidí tak, že jim pomáháme získat projekt a tím i finance. Samozřejmě jsou lidé, kteří se brání dávat svá data do repozitáře, protože tomu nevěří a nevnímají rozdíl mezi daty, která jsou FAIR a daty, která jsou Open. Kromě psychologie, to asi nejvíc řešíme u humanitních oborů.

Kdybys měla říct, proč je důležité mít data a metadata v pořádku?

Otevírat a dobře spravovat svá výzkumná data je fajn, protože z toho benefituje nejen akademická obec, ale i veřejnost. Je to proces důležitý i pro autory dat, aby měli svoje data v pořádku. Například perzistentní identifikátor zajistí, že se datová sada nezamění s jiným výzkumem. Vysvětlujeme, že výzkumné týmy si mohou najmout svého data stewarda, že na něj budou mít uznatelné náklady v projektu. Na Masarykově univerzitě nabízíme služby Open Science metodiků, kteří se v této oblasti vzdělávají už čtvrtým rokem, jsou zkušení a mohou pomoci s vytvořením data management plánu.

Univerzitě ale chybí velkokapacitní úložiště dat?

Ano, to je právě prostor pro EOSC a projekt Národní repozitářové platformy (NRP), že vzniká síť datových úložišť, aby se nestalo, že vědci neví, kam mají svoje data uložit. Aktuálně se vedou rozhovory o podobě repozitářů, jestli institucionální, nebo oborové, které se využívají už dlouho a podobě „catch all“ repozitáře. Výsledné řešení by mělo být dlouhodobě udržitelné.

Jak vnímáš svojí roli v EOSC?

Působím dovnitř univerzity, ale jsem organizačně součástí Sekretariátu EOSC, a tak propojuji oba tyto aspekty. Věřím, že se jedná o spolupráci přínosnou pro obě strany, neboť jsem v přímém kontaktu s metodiky i vědkyněmi a vědci, takže mohu mluvit za praktickou stránku Open Science.

Z čeho máš ve své práci radost?

Že se tým Open Science stává partnerem pro vědu. To je velký pokrok od doby, kdy o Open Science nikdo neslyšel a vědkyně a vědci k nám byli skeptičtí. Navíc je moje práce o propojování lidí a různých složek na univerzitě, a to mě baví.

Jaké vize má Open Science Core tým do budoucna?

Máme strategii a akční plán, který se snažíme naplňovat. Rádi bychom intenzivněji podporovali data management plány a správu dat jako takovou, hlavně personálně. Na začátku jsme se věnovali především publikační činnosti a Open Access, ale oblast správy dat se pořád rozrůstá, takže naše aktuální témata jsou podpora Open FAIR dat, ale třeba také Citizen Science, a to nejen kvůli tomu, že se jedná o projektovou podmínku, ale i proto, že tato oblast ještě nemá v Česku zavedenou tradici.

Můžeš uvést příklad Citizen Science?

Vnímám to tak, že se jedná o zapojení širší veřejnosti do výzkumu. Například populační studie CELSPAC, která už přes třicet let zkoumá lidské zdraví a faktory, které ho ovlivňují. Účastníci studie sdílí informace s vědkyněmi a vědci a na oplátku se dozví něco o sobě a pomáhají tvořit zdravější budoucnost.